abkloppe – Hunsrik verb conjugation

Hunsrik verb forms of abkloppe

Infinitive

abkloppe
/ˈapˌklopə/

Participle

abgekloppd
Verb with object in accusative.

Present

ichkloppe ab
dukloppst ab
er;sie;das;makloppd ab
meerkloppe ab
deerkloppd ab
siekloppe ab

Past

ichhon abgekloppd
duhost abgekloppd
er;sie;das;mahod abgekloppd
meerhon abgekloppd
deerhod abgekloppd
siehon abgekloppd

Conditional

Imperative

2nd sing.klopp ab
2nd plur.kloppd ab

Etymology

← ab + kloppe