Hyphenation:
Infinitive
jasnīti; jasnȋt; jasnȉt
Aspect
Imperfective
Supine
jasnȋt
Verbal Noun
jasnjénje
Participles
| Present | jasnȅč |
| Past | jasnjȅn |
Converb
Present
| Sg.1 | jasním |
| Sg.2 | jasníš |
| Sg.3 | jasní |
| Dual 1 | jasníva |
| Dual 2 | jasníta |
| Dual 3 | jasníta |
| Pl.1 | jasnímo |
| Pl.2 | jasníte |
| Pl.3 | jasníjo |
Present Negative
Future
Imperative
| Sg.2 | jásni |
| Dual 1 | jasnȋva |
| Dual 2 | jasnȋta |
| Pl.1 | jasnȋmo |
| Pl.2 | jasnȋte |
L-Participle
| Sg.m | jasnȋł |
| Sg.f | jasníla |
| Sg.n | jasnȋlo |
| Dual m | jasnȋla |
| Dual f | jasnȋli |
| Dual n | jasnȋli |
| Pl.m | jasnȋli |
| Pl.f | jasnȋle |
| Pl.n | jasnȋla |
Etymology
Inherited from Proto-Slavic *ěsniti. By surface analysis, jásen + -iti. See: Proto-Slavic '
*ěsniti', Proto-Slavic '
*ěsniti'.
Translations
Sample Sentences